Máje - tradice lásky

Májka se stavěla den přes svátkem apoštolů Filipa a Jakuba tzn. 30. dubna. Dnes je jejich svátek posunutý, přesto se stále noci z posledního dubna na 1. máje říká Filipojakubská noc.   

Májku podle tradice měli stavět neženatí mládenci a její vršek zdobit nevdané dívky. To už za mě neplatilo a stavění se účastnili všichni, komu se chtělo. Naopak bylo žádoucí, aby alespoň ten kdo organizoval samotné vztyčení máje byl dostatečně zkušený, protože to byla nebezpečná operace.

Májky se stavěly v centru obce, na fotbalovém hřišti, u restaurací a podobně. Někdy měla jednu společnou májku vesnice, někdy každá její část - třeba Horní konec měl jednu a Dolní konec druhou.

Pro výrobu májky se používaly smrky. Bylo důležité vybrat pěkný strom, rovný, dostatečně vysoký, protože čím vyšší májka, tím větší chlouba jejích stavitelů. Zároveň strom musel být přiměřeně velký k silám a počtu stavitelů, moc těžký strom by na místo stavby nedonesli a hlavně by jej nebyli schopni vztyčit.

Strom se kradl, ovšem nijak tajně. Pokud se nepokácel ozdobný strom přímo z něčí zahrady, pak majitelé obvykle neprotestovali. Kmen se na místě až po vršek zbavil větví a kůry. Vrch stromu se nechal pěkně zelený. Někdy, když se našel pěkný strom, ale jeho vršek byl škaredý nebo se při kácení zlomil, tak se k odkorněnému kmenu jednoduše připevnil nějaký pěkný vršek.

Na místě vztyčení se vykopala jáma. Vrchol májky se ozdobil pentlemi z barevného krepového papíru. Na vršek se také přivazoval nějaký předmět, třeba láhev s alkoholem, plyšová hračka apod.

Kmen se vztyčoval pomocí lan, žebříků a svázaných překřížených tyčí. Vztyčování musí někdo zkušený řídit, je nutné aby ten člověk měl respekt a všichni ho musí poslouchat.

Postavený kmen se zajistil kameny a do země zabitými dřevěnými kůly.

Májka se do rána hlídala. Někdy se pokoušeli jí lidé z vedlejších vesnic nebo stavitelé konkurenčních májek postavený strom porazit a ukrást vršek. To pak byla velká ostuda a bylo nutné vršek vykoupit zpět. Výkupné bývalo vysoké. Pokud se vršek nevyplatil, pak se nemohla uskutečnit tancovačka, která se pořádala k příležitosti kácení máje.

Stavitelé si na zkrácení dlouhého času koupili třeba sud piva a do rána se bavili, nesměli to však s alkoholem přehnat, protože jinak by májku nemuseli uhlídat.

Na Moravě se májka hlídala každou noc celý měsíc u nás vždy jen tu jednu noc. V tu noc se kromě hlídání májek také zapalují ohně proti čarodějnicím, které podle pověstí právě na Filipojakubskou noc mívaly svoje slety. Někde zapalují velké vatry na vrcholcích hor (aby tam čarodějnice nemohly přistát) a to pak je pěkná podívaná. U nás se ale ohně zapalují spíš na Svatojánskou noc (noc před svátkem Svatého Jana), kdy se přes ně taky tradičně skáče. Někde je zvykem, že chlapci staví malé májky před domy děvčat které se jim líbí.

Na konci května se májka kácela. Kácení se dělo většinou v sobotu. Kácení máje byla velká slavnost, které se účastnilo mnohem víc lidí než stavění. Pořádala se tancovačka. Z kácení májky a s tím spojené taneční zábavy hodně profitoval hospodský, který právě z toho důvodu inicioval a i nějakou tou lahvičkou nebo pivem sponzoroval její stavění. Od té doby se začaly venku provozovat letní taneční zábavy – kácení máje vlastně zahajovalo jejich sezónu.

Při kácení máje se pořádaly různé soutěže a hry. Např. když padal kmen, tak se závodilo o předmět uvázaný na vršku máje při jejím stavění.